Apokryfní knihovna Centra biblických studií

LECTORI SALVTEM!

Zájemci o apokryfní větev rané křesťanské literatury (dílo apoštolských a církevních Otců tu necháváme stranou) brzy zjistí, že se ocitají na poli značně nepřehledném. Evropská kultura je již po dvě tisíciletí ovlivňována křesťanskou církví, která v otázce biblického kánonu zaujala jednoznačné stanovisko (rozdílné názory jednotlivých církví se týkají jen detailů) a apokryfy odsuzuje, respektive klade je na nižší úroveň. Apokryfní texty tak pochopitelně zůstaly na okraji zájmu teologických, ale i jiných disciplín. Převládajícím přístupem je tu nedůvěra – a opatrnost je ovšem na místě, vezmeme-li v úvahu existenci celé řady moderních podvržených textů, které se pokoušejí navázat na biblickou látku nebo ji dokonce nahradit.

Jeden příklad za mnohé: Roku 1894 v Paříži vydal ruský cestoval N. Notovič spis „Neznámý život Ježíše Krista“, založený údajně na vyprávění tibetských lámů, že Ježíš před svým vystoupením v Palestině prošel buddhistickým školením v Indii. O tomto a dalších prokazatelných falzech viz blíže: P. Beskow, Strange Tales about Jesus, Philadelphia 1983.

Nicméně, postupně se ve vědě i v církvi prosadilo stanovisko, že i apokryfní texty je možno a záhodno nepředpojatě zkoumat jakožto vzácná svědectví o křesťanské mentalitě prvních staletí církevních dějin. Některé apokryfní texty byly totiž široce oblíbeny (např. Nikodémovo evangelium) a jejich popularita přetrvala až do středověku, jak o tom svědčí i nesčetná výtvarná díla, jež jsou jimi inspirována (např. motiv Ježíšova sestupu do pekel). Není proto překvapením, že apokryfní spisy (původně řecké, hebrejské, latinské, koptské, syrské a jiné) byly přeloženy do všech moderních jazyků.

Některé sbírky překladů
E. Hennecke – W. Schneemelcher, Neutestamentliche Apokryphen in deutscher Übersetzung I–II, Tübingen 1987–1989⁵; 1990–1997⁶, reprint 1999.
M. R. James, The Apocryphal New Testament, Oxford 1924, 1972¹¹.
Ch. Michel, Evangiles apocryphes, Paris 1911, 1924².
M. Erbetta, Gli Apocrifi del Nuovo Testamento I–III, Torino 1966–1981.
A. de Santos Otero, Los Evangelios Apócrifos, Madrid 1956, 1993⁸.
M. Starowieyski, Apokryfy Nowego Testamentu, Kraków 2001, 2003.
 

V českých zemích je zkoumání apokryfů teprve v počátcích. Centrum biblických studií, společné pracoviště Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy v Praze, chce pomoci napravit tuto situaci především vydáváním základních apokryfních spisů v českých překladech. Navazuje tím na počin starozákonní překladatelské komise České biblické společnosti, která v letech 1961–1979 připravovala ekumenický překlad Bible, tedy i tzv. deuterokanonických knih, zařazovaných tradičně na okraj Starého zákona (např. Tóbit, 1. a 2. kniha Makabejských). Tato práce se stala inspirací rozsáhlého projektu překladu židovských pseudepigrafů:

• Knihy tajemství a moudrosti
  Mimobiblické židovské spisy: pseudepigrafy (vyd. Z. Soušek, Vyšehrad, Praha)
  1. – obsahuje spisy Aristeas, Henoch, Závěti 12 patriarchů, Sibylliny věštby, Žalmy Šalomounovy (1995, 1998²).
  2. – Jubilea, Mučednictví a nanebevzetí Izajášovo, 3.-4. Ezdráš, 2. Báruk, Jákobova modlitba, Život Adama a Evy (1998).
  3. – obsahuje 3. a 4. knihu Makabejskou, Zjevení Abrahamovo, Závěť Abrahamovu, Nanebevzetí Mojžíšovo, Modlitbu Menašeho, Ódy Šalomounovy, pět syrských nekanonických žalmů (151–155) a helénistický židovský román Josef a Asenat (1999).

V letech 2001–2007 připravilo CBS ve spolupráci s nakladatelstvím Vyšehrad sbírku „novozákonních apokryfů“, obsahující nejdůležitější nekanonické spisy, jež nebyly přijaty do Nového zákona, ale podávají významné svědectví o alternativních proudech raného křesťanství. Spisy jsou přeloženy z původních jazyků, především z řečtiny, latiny, koptštiny. Jsou rozděleny do tří svazků podle jednotlivých novozákonních „žánrů“ (evangelia – skutky a listy – apokalypsy). Díky přispění Grantové agentury UK (grant 333/2001) a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR (grant LC 538001) bylo možné opatřit každý svazek rozsáhlejšími úvody, strukturovanými bibliografickými informacemi, kritickými poznámkami pod čarou (včetně vybraných různočtení) a čtyřmi rejstříky (spisů, osobních jmen, místních jmen a vybraných pojmů).

• Novozákonní apokryfy
  1. Neznámá evangelia (vyd. J. A. Dus – P. Pokorný, Vyšehrad, Praha 2001) – obsahuje Agrafa, Tomášovo evangelium, Evangelium Spasitele, Rozhovor se Spasitelem, Filipovo evangelium, Mariino evangelium, Protoevangelium Jakubovo a další vyprávění o Ježíšově dětství,  Petrovo evangelium, Evangelium Nazorejců a další fragmenty tzv. židokřesťanských evangelií, Nikodémovo evangelium, Pověst o Abgarovi a další spisy.
  2. Příběhy apoštolů (vyd. J. A. Dus, Vyšehrad, Praha 2003) – obsahuje Skutky Petra a dvanácti apoštolů, Skutky Petrovy, Skutky Pavlovy, Skutky Pavla a Thekly, Třetí list Korintským, Skutky Ondřejovy, Skutky Janovy, Skutky Tomášovy, Vyprávění o zesnutí Panny Marie, Korespondenci Seneky a Pavla, List Laodikejským, List o neděli.
  3. Proroctví a apokalypsy (vyd. J. A. Dus, Vyšehrad, Praha 2007) – obsahuje: Závěť Adamovu, Otázky Bartolomějovy, zlomky knihy Élchasai, Zjevení Ezdrášovo, Zjevení Šadrakovo, Vidění Ezdrášovo, První zjevení Janovo, Otázky Janovy, Zjevení Mariino, Zjevení Pavlovo, Vidění Pavlovo, Zjevení Petrovo (etiopskou a řeckou verzi), Sibylliny věštby (knihy 1–2 a 6–8), Zjevení Tomášovo (verzi A a B), Zósimovo vyprávění o Rekábejcích a čtyři apokalypsy z Nag Hammádí: Zjevení Pavlovo (NHC V/2), První zjevení Jakubovo (NHC V/3), Druhé zjevení Jakubovo (NHC V/4) a Zjevení Petrovo (NHC VII/3).

  • Přehled českých překladů novozákonních apokryfů, uspořádaný podle latinských názvů (M. Geerard, Clavis Apocryphorum Novi Testamenti, Turnhout: Brepols 1992) se nachází ZDE.
  • Podobně uspořádaný přehled polských překladů se nachází ZDE.

 

Vedle vydávání nejvýznamnějších apokryfů v českém překladu si CBS klade za úkol podporovat studium apokryfů v původních jazycích a poskytnout prostor k setkávání badatelům z příbuzných oborů (teologům, církevním historikům, literárním vědcům, klasickým filologům, historikům výtvarného umění a dalším). Nyní bychom tak rádi učinili i prostřednictvím sítě Internet.

Vzhledem k tomu, že apokryfy byly v českých zemích dlouho opomíjeným tématem, musí se každý vážný zájemce o ně hned z počátku vyrovnat s problémem nedostatku studijní literatury. Edice v původních jazycích, odborné překlady, komentáře a další pomůcky nejsou vždy snadno dostupné. CBS se pokouší pomoci v této situaci nabídkou databáze, z níž lze snadno zjistit, KDE se ta či ona publikace nachází. Databáze ovšem nemůže a nechce suplovat běžné katalogy nejznámějších knihoven. Jedná se spíše o experiment, v jehož rámci si mohou zájemci o apokryfní literaturu usnadňovat dlouhá hledání, a při té příležitosti se i informovat o svých studijních oblastech.

Bez Vaší spolupráce nebude databáze fungovat! Obracejte se na nás, prosím, nejen s dotazy, ale i s informacemi o zajímavých knihách, zásadních článcích na apokryfní témata a podobně; především vítáme krátké anotace a vlastní zhodnocení publikace, což v běžných katalozích obvykle chybí. Databázi chceme průběžně doplňovat a dotvářet s ohledem na to, jaké příspěvky budou docházet. Těšíme se na Vaše podněty!

• Vstup do databáze pro všechny zájemce (pouze prohlížení).
• Vstup do databáze pro spolupracovníky (možnost editace záznamů – potřebujete jméno a heslo).

Další pomůckou pro orientaci je rozpis apokryfních proroctví a apokalyps, kde lze najít mnohdy i stručný popis obsahu jednotlivých apokryfů. Tento rozpis vznikal jako vodítko pro spolupracovníky a překladatele, je to tedy ryze pracovní verze v poněkud neuhlazené podobě. Nicméně zájemce nalezne ke každému pojednávanému apokryfu i přísl. literaturu, což může shledat cenným.