Tento záznam uvádí Štelcar na Fol. A. 6a (Hanuš str. 280 - 281). K dílu se Štelcar vrací na

Fol. N 6b (Hanuš str. 348 - 349) když se dotazuje Václav (= člověk): "Zdaliž to jest nepravé / co psal M. Jan Hus z Konstancí z žaláře Knězi Havlíkovi / a M. Jakoubkovi / i svému hospodáři Robertovi / že se má netoliko starým, ale i dítkám večeří Páně posluhovati / a toho že nemá žádný zbraňovati ?". Odpovídá mu Michal (= Kristus): "Mistr Jan Hus nikdá jest tak nesmejšlel / nebo léta Páně 1401 přijav na se ouřad kazatelský / čta knihu Mistra hlubokých smysluov / čině na ní vejklad / v Traktátu, kterýž připsal pánu Janovi z Chlumu / v šetnácté kapitole takto položil: ..."; in margine je výklad "M. Iohan: Hus lib. 4. senten. distin. 11. ...". V odpovědi Michalově se dále cituje Husův rozluční list "Všem věrným Čechům" z Kostnice - je to velmi zkrácené znění listu z 10/VI 1415, otištěného. V. Novotným v edici M. Jana Husi Korespondence a dokumenty str. 269-273, čís. 129, nově v Havránkově - Hrabákově Výboru z české literatury doby husitské (Praha 1963) sv. I, str. 194-195, Přátelům v Čechách; list je evidován u Bartoše - Spunara str. 232 čís. 249. V této souvislosti se Štelcar nezmiňuje o tištěném vydání traktátu, ani o datování tisku k r. 1459. Hus opravdu napsal svým žalářníkům v Kostnici několik traktátů - jsou to takzv. Kostnické traktáty, uvedené u Bartoše - Spunara na str. 125 - 127, čís. 77; srov. V. Novotný, M. Jan Hus, život a učení, díl I/2 (v Praze 1921) str. 395-396. Pro Robeta napsal Hus kromě jiných dvou traktátů také traktát De sacramento corporis et sanguinis Domini, vydaný v Monumentech 1558 na Fol. 38b - 42a; jeho český překlad byl vydán okolo r. 1520 - 1522 Mikulášem Konáčem z Hodiškova v Praze (Knihopis 3265), spisek je tu na

Fol. A 2b-B 5a. Jeho poměrně velký rozsah (v Monumentech je na 8 stranách foliového formátu, u Konáče na 22 stranách malého formátu), prakticky vylučuje otisk na jednom, byť velkém foliovém listě - Štelcar výslovně uvádí "jest na archu, bez litery" - leda že bychom předpokládali obdobné zkrácení jako zkrácení Husova rozlučního listu Štelcarem samotným.

Již r. 1493 se o traktátu pro žalářníka Roberta zmínil M. Václav Koranda ve svém spisku O rozdávání dítkám vytištěném spolu s Traktátem o velebné svátosti oltářní, na Fol. s 7b: "Sedě také u vězení svému hospodáři Roberthovi několiko sepsal naučení spasitedlných jemu k žádosti, mezi nimižto, kterak svátost oltářní má přijímána býti ..."; o jeho vydání tiskem se vůbec nezmiňuje. Se Štelcarovým záznamem se setkáváme v obou Koniášových Klíčích (vyd. 1729 str. 67, vyd. 1749 str. 49) i v Indexu (str. 105), odkud přešel do další literatury: Pelcl v Abbildungen IV, str. X s omylem v datování 1559, Ungar v poznámkách k Balbínově Doctě II, str. 347 pozn. 342 - velmi skepticky na tuto poznámku reagoval Dobrovský v Corrigenda str. 41: "Deinde quis risum teneat, dum legit hanc epistolam an. 1459 editam ?". Zcela odmítavě k tomuto datování se staví Dobrovský i v Böhm. Litteratur I, str. 148: "Dass diese Angabe falsch sey, brauchen wir nicht zu beweisen". V dopise Jiřímu Ribayovi z 9. září 1788 (Korespondence IV, str. 106) vyslovil Dobrovský předpoklad, že údaj Indexu se vztahuje na takzv. "Dodatek" k ilustrovanému pasionálu z r. 1495 (srov. zde čís. XVIII), vevázaném do Jenského kodexu, a že "wenn sonst die Jahrzahl richtig ist" byly listy tištěny mimo Čechy ("es müsste zu Maynz gedruckt worden seyn unter dem Rokycana und K. Georg, welches nicht ganz unwahrscheinlich ist"). Po počátečním odmítání Dobrovského skepse přijal Ungar v Beyträge str. 197a celkem jeho mínění a předpokládal, že se jedná o omyl - 1459 místo 1495 - a u popisu pasionálu z r. 1495 (str. 224 seq.) široce rozbírá tisk "Dodatku"; jeho předpoklad přijal i Dobrovský a Pelcl ve své rukopisné Böhmische Bibliothek (MS. KNM sign. V A 40, Bartoš 1307), kde na Fol. 1a opravil původně napsaný rok 1459 na 1495. Jungmann v obou vydáních své Historie (r. 1825 čís. IV, 89; r. 1849 čís. III, 135) připomíná mínění Pelclovo, které se nepodařilo upřesnit, že List byl vytištěn nějakým Čechem ve Strasburku nebo Mohuči (o Mohuči uvažoval i Dobrovský) a přijímá Dobrovského mínění, že byl vytištěn až r. 1495.

V pozdější literatuře byl tento tisk pokládán za deskotisk: Koráb str. 8-9, Hanuš ve vydání Štelcara v ČČM 1864, str 280 i v Dodavcích II, str. 22-23, čís. 135 (v Zusätze k Hanslikovi str. 19 nazývá Hanuš List "eine literarische Mystification"), Tobolka ve Slovníku str. 69 čís. 1 i v Dějinách knihtisku str. 14, Jiří Kábrt v Počátcích české bibliografie (Praha 1961) str. 122. Jasnější světlo do této otázky nevnesl ani V. Novotný ve své základní monografii o Husovi I,2 str. 502-504 v dodatku ke str. 362 dílu I,1, kde se jen letmo a s nedůvěrou zmiňuje o Štelcarově zprávě, kterou zná z Hanušova vydání, že "pramenem jejím byl záhadný tisk domnělého listu Husova (:ve skutečnosti žalářního spisu Husova o svátosti oltářní:)" a více zájmu věnuje neznámému spisu pro pana Jana z Chlumu. Štelcarova zpráva není evidována ani v rozsáhlých soupisech Husova díla, postupně vydávaných V. Flajšhansem, F. M. Bartošem a konečně Bartošem - Spunarem - český překlad vydaný Konáčem tu uveden je.

Schůdnější je předpoklad, že se jednalo o jednolist, ovšem nějak zkrácený nebo i kombinovaný text - v traktátu pro Roberta není nic o podávání dítkám, ani tu nejsou pochopitelně jmenováni Havlík a Jakoubek. Poněvadž podle Štelcarova záznamu se jedná o český text, bude nutno vyloučit jeho vytištění mimo české území (snad jen za předpokladu sazeče - Čecha) a spíše než na tisk pohyblivými literami pomýšlet na xylograf; tato technika byla v Čechách známa již před uvedením knihtisku při tisku obrázků, někdy doprovozených i do dřeva vyřezávaným textem.

Soupis Spuria 1.