HYMNORVM THESAVRVS BOHEMICVS

Recipiantur quoque pro opportunitate alii
qui in hymnorum thesauro inveniuntur.
Sacrosanctum Concilium 93.

Databáze českých duchovních písní z tištěné kancionálové produkce 16.-18. století. Verze 1.0 vznikla s podporou grantů č. 408/98/0320 a 405/98/K016 GA ČR. 

Verze 3.1 (od 8.4.2002)

• vylepšení oproti předchozí verzi:

  • „Plný text“ písní obohacen i záznamem melodie (formát PDF - nainstalujte případně prohlížeč Adobe Acrobat Reader). Prozatím pouze pro notované písně v „Jesličkách“ (1658, Bedřich Bridel). K dispozici je také faksimile tohoto tisku.

Verze: 3.0 (od 8.3.2002)

• vylepšení oproti předchozí verzi:

  • přidáno pole „Plný text“, ve kterém se uchovává celý text písně podle toho, jak je doložen v tom kterém kancionále. Odskok na plný text je možný z obsahu jednotlivých kancionálů nebo z okna, které se zobrazí jako odpověď na Vaše prohledávání. V aktuální podobě je však zanesen plný text pouze u písní, které se vyskytují v „Jesličkách“ (1658, Bedřich Bridel).

Verze 2.0 (od 19. 11. 2001)

• vylepšení oproti předch. verzi:

  • lepší možnosti prohledávání podle textových incipitů (vyhledávání konkordancí a podobných incipitů)

  • podobné incipity byly sjednoceny pod jeden (avšak byla zachována jejich původní ortografická podoba podle Škarkových karet) – dramaticky vylepšuje orientaci ve výsledcích dotazu Termínem „podobné incipity“ jsou myšleny takové, které se zdají být stejnou písní, pouze v jiné ortografické podobě. Výjimečně byly také spojeny incipity, kde editor usoudil, že se jedná o tutéž píseň, i když jejich doslovné znění bylo mírně odlišné (užita synonyma apod.).

  • z procházení obsahu jednotlivých kancionálů lze jedním kliknutím přejít na vyhledávací stranu - umožňuje okamžité vyhledání konkordancí vybraného zpěvu

Úvod k verzi 1.0
Vědomě a rádi navazujeme na stejnojmenný projekt započatý prof. Dr. Antonínem Škarkou. Databáze v současné –  poněkud neuhlazené – podobě vznikla převodem papírových kartotéčních lístků původního Škarkova katalogu, který přešel v jeho pozůstalosti do držení Ústavu hudební vědy FF UK v Praze. Na excerpci pramenů pracovalo pod Škarkovým vedením několik lidí. Ukázalo se, že nedodržovali všichni přesně stejná pravidla pro pořizování záznamů. Z toho důvodu je databáze, čítající v hlavní tabulce přes 21 000 záznamů, mírně nekonzistentní. Kolísá např. interpunkce v textových incipitech, přepis jmen autorů apod. Jako by nebylo dost na tom, že již v pramenech je samozřejmě ortografie velmi různá, nehledě navíc k nejrůznějším variantám atd. Náš záměr však byl poskytnout odborné veřejnosti celý úctyhodný výsledek práce Škarkových spolupracovníků co nejdříve. A poté, co je tato databáze dána v plen prostřednictvím Internetu širokému publiku, probíhají samozřejmě další práce nutné ke snadnější a hlavně preciznější orientaci v databázi.

Záznam písně v původním lístkovém katalogu měl deset položek (polí): 1. Incipit (textový), 2. Pramen, 3. Nadpis - označení (v prameni), 4. Nápěv, 5. Téma - oddíl v kancionále, 6. Počet slok, 7. Strofické schéma, 8. Akrostich, 9. Původní - překlad - úprava, 10. Autor - překladatel - upravovatel (na Internetu pole „osoby“, pokud je jméno bez označení vztahu k textu písně, bývá to autor.). Všechna tato pole byla převedena do hlavní tabulky databáze a lze je prohlížet v internetové podobě (kromě polí 3 a 9 - aktualizace 9. 10. 2000).

Původní Škarkovo pole č. 2 „Pramen“, bylo dále strukturováno, neboť sem byla zapisována jak informace o prameni - tedy o kancionálu a roku jeho vydání, tak o straně, na které je příslušný zpěv vytištěn. Protože však na kartotéční lístek byla zapsána často všechna vydání dotyčného kancionálu pospolu, přičemž v každém vydání bývá číslo strany jiné, jevilo se jako užitečné oddělit do jednoho pole název (zkratku) kancionálu a rok(y) jeho vydání a do druhého napsat pouze stranu. Pokud se ale v jiném vydání téhož kancionálu tentýž zpěv vyskytuje na jiné straně, je před číslem strany uváděn znova rok vydání příslušného kancionálu. Zatím jsme resignovali na oddělování jednotlivých různých vydání stejného kancionálu, i když z toho vyvstávají uvedené komplikace při čtení vyhledaného záznamu.

Zápis polí je vždy převzat přesně tak, jak je zapsán na kartotéčních lístcích. Časem však bude nutno provést revizi a přidat další pole, která by rozrůzněnost zápisu stejných položek sjednotila. To je malý výhled do nejbližší budoucnosti.

9. 10. 2000 jsme rozšířili také možnosti prohledávání databáze: 
– možnost hledání podle textového incipitu zůstává stejná. Postupujte podle návodu na vyhledávací straně. Obecně je však nutno připomenout, že díky různé ortografii a interpunkci jednoho a téhož zpěvu v různých pramenech a v přepisech katalogizátorů nezbývá často než týž zpěv hledat pod mírně odlišnými textovými incipity v tabulce, která se vám objeví po odeslání dotazu.
– Přibyla možnost zobrazení všech zapracovaných pramenů. Jednoduše klikněte sem.
– Lze zobrazit celý obsah jakéhokoliv pramene. Nejdříve si pramen najděte v tabulce „zobrazení všech zapracovaných pramenů“. Potom klikněte na pramen, jehož obsah chcete zobrazit. Řazení písní v obsahu je abecední. Protože jeden pramen obsahuje většinou stovky písní, načítání stránky může trvat dlouho. Proto se záznamy zobrazují ve skupinách po 80, což by mělo ušetřit Váš čas...

Komentáře, poznámky, ... směřujte sem.