|
|
LIMVP - úvod
Grantový projekt GA ČR č. 401/02/0042/ALiturgické rukopisy představují nejdůležitější pramen pro poznání liturgie v minulých staletích. Umožňují totiž detailně sledovat průběh jednotlivých náboženských obřadů. Zaznamenávají nejen pronášené modlitby, zpěvy a další texty, ale v rubrikách se leckdy velmi podrobně popisuje, jak se ten či onen úkon odehrával: Kdo co dělal, říkal, kde přitom stál nebo jak se přitom pohyboval, jaký zaujímal liturgický postoj apod. Jistě je možno se ptát, do jaké míry byl ten či onen příkaz v rubrice uvedený ve skutečnosti respektován, do jaké míry docházelo ke zkracování nebo změnám textů, ale každopádně liturgie tak, jak je zaznamenaná v rukopisech odráží určitý „ideální“ stav, z něhož vysvítají dobové náhledy na bohoslužbu. V dané věci je také možno pozorovat vývoj dobového myšlení, takže liturgické rukopisy přispívají k odhalování dějin idejí, umožňují nám pronikat do kulturní historie naší vlasti. V mnoha případech však nelze pochybovat o tom, že také zprostředkovávají dnešnímu člověku obraz tehdejšího reálného liturgického dění, včetně nejrozmanitějších místních a dobových detailů. Badatelé proto v minulosti věnovali velkou pozornost liturgickým rukopisům a některé důležitější se dokonce dočkaly i tištěné edice nebo alespoň incipitového katalogu. Jmenujme alespoň práci Dobroslava Orla: Kancionál Franusův z roku 1505. Praha: Jednota Cyrilská, 1922, a z novějších např. Barry F. H. Graham: The Litoměřice Gragual of 1517. Brno: L. Marek, 1999. V domácí kartotéce mnohého badatele bychom však našli i další, obsahově velmi podrobně zpracované katalogy liturgických rukopisů. Vznikaly také soupisy liturgického repertoáru zaměřené vždy na určitý konkrétní druh liturgického zpěvu. Připomeňme alespoň sérii prací vzniklých na univerzitě v Erlangen, která zpracovává zpěvy mešního ordinaria. (Margaretha Landwehr-Melnicky: Das einstimmige Kyrie des lateinischen Mittelalters. Regensburg: Bosse, 1955. Detlev Bosse: Untersuchung einstimmiger mittelalterlicher Melodien zum Gloria in excelsis Deo. Erlangen, 1954. Josef Thannabaur: Das einstimmige Sanctus der römischen Messe in der handschriflichen Überlieferung des 11. bis 16. Jahrhunderts. Erlangen, 1962. Martin Schildbach: Das einstimmige Agnus Dei und seine handschriftliche Überlieferung vom 10. bis zum 16 Jahrhundert. Erlangen: 1967.) Repertoár hodinkového officia i pro naše oblasti zpracovává v rámci série Corpus Antiphonalium Officii - Ecclesiarum Centralis Europae maďarská badatelka Zsuzsa Czagány. Tradiční prostředí knihtisku však nikdy nemá výhody elektronického zpracování, mezi něž patří zejména prohledávatelnost na základě nejrůznějších kritérií. Proto si tento projekt si klade za cíl zpracovat takovou databázi, která přes Internet umožní badatelům on-line přístup k obsahu liturgických rukopisů bohemikální provenience. Tento grantový projekt se omezil na utrakvistickou produkci. V databázi se však krom obsahu utrakvistických rukopisů nachází v současné době i další liturgické rukopisy (řádové, katolické provenience), ovšem zatím pouze v podobě minimálního záznamu: v rozsahu, který je běžný pro katalogy fondů, ze kterých také byly tyto informace čerpány. Tak se LIMUP stává jedinečnou databází, ve které můžete najít prakticky každý liturgický rukopis uchovávaný na území České republiky, pocházející z doby 9.-18. století. Z domovské stránky tohoto projektu můžete přejít:
Vybraná bibliografie:
|