Slovník středověké latiny v českých zemích byl založen v r. 1934 prof. dr. Bohumilem Rybou a od této doby je součástí mezinárodního úkolu, řízeného Mezinárodní akademickou unií (Union Académique Internationale) se sídlem v Bruselu. Tohoto rozsáhlého a dlouhodobého vědeckého projektu se účastní většina evropských zemí; cílem je vytvořit na základě národních slovníků úplný středolatinský slovník, který nahradí slovník DuCangeův (Du Cange, Glossarium mediae et infimae Latinitatis, Graz 1883-1887) a který zaznamená středověkou latinskou slovní zásobu na území celé Evropy. Slovník registruje slovní zásobu středověké latiny užívané v českých zemích v období od počátků latinského písemnictví na tomto území (asi okolo r. 1000) do r.1500. Materiál, který dnes obsahuje 800 000 excerpt, byl excerpován z pramenů různé povahy (diplomatických, úředních, z literatury krásné i odborné apod.) české provenience a podává ucelený a dostatečně informativní obraz o šíři a různorodosti vyjadřovacích prostředků latinského písemnictví českého středověku. Předností našeho slovníku proti obdobným zahraničním dílům je to, že kromě pramenů tištěných byly excerpovány i četné rukopisy a staré tisky z fondů domácích i zahraničních knihoven, čímž se zpřístupňuje velké lexikální bohatství, jež by jinak zůstalo skryto v nevydaných památkách. Obzvláště cenné pro poznání středověkého myšlenkového světa jsou doklady z traktátové literatury, městských knih a četné české a německé ekvivalenty z glosářů. Slovník je zpracováván diferenčně, a to k 8. vydání Georgesova latinsko-německého slovníku (K. E. Georges-H. Georges, Ausführliches lateinisch-deutsches Handwörterbuch I, II, Basel 19138). Tato metoda, zakotvená v zásadách komitétu Du Cange pro zpracovávání národních slovníků středověké latiny, umožňuje zachytit všechny odchylky (fonetické, morfologické, syntaktické, stylistické, metrologické, sémantické) středolatinské slovní zásoby přejaté ze starověku od klasické normy a sledovat její proměny a vývoj v nových společenských a kulturních podmínkách, dále pak samostatně analyzovat svébytné a nově vzniklé středověké lexikum. Hesla jsou vykládána latinsky a česky, latinská část výkladu má povahu definice, česká je především překladem. Stránka knižního vydání IA - IACEO Slovník je určen českým i zahraničním badatelům ve všech oblastech medievistiky, materiál je přístupný na požádání prezenčně v ústavu. Dosud vyšlé sešity: |
|||
1 | Redakční zásady, seznam zkratek, soupis pramenů | 1977 | |
A | affumentum | ||
2 | affumentum | argumentabilis | 1978 |
3 | argumentabilis | bombarda | 1979 |
4 | bombarda | casulla | 1981 |
5 | casuncula | collaudo | 1983 |
6 | collaudo | continens | 1983 |
7 | continens | czytwar | 1985 |
8 | D | dignificatio | 1986 |
9 | dignificatio | ecors | 1986 |
10 | ecstasis | exeo | 1987 |
11 | exeo | feudum | 1988 |
12 | feudum | fustis | 1990 |
13 | fustis | heliodromus | 1991 |
14 | heliodromus | hytonicus | 1992 |
15 | ia | incipio | 1995 |
16 | incipio | innovatio | 1997 |
17 | innovatio | iris | 1999 |
18 | iris | lapidea | 2002 |
19 | lapideitas | limitanter | 2006 |
20 | limitanter | magnus | 2009 |