Příklady využití informačních zdrojů v ÚKS

Příklady, které nabízím, vycházejí z mé vlastní praxe, takže se vždy týkají nějakých teologických témat. Jsou však pouze ilustrací, kterou můžeme analogicky vztáhnout i na zcela odlišná témata, kterými se mohou zabývat uživatelé intormačních zdrojů v ÚKS, získaných za finančního přispění MŠMT v rámci podpory projektů výzkumu a vývoje, projektů LI 002018 a LI 01022.

Příklad č. 1
„Odkud jenom je ten citát?“
Středověcí myslitelé se často ve svých traktátech odkazovali na církevní autority (církevní otce), aby svým vlastním myšlenkám dodali větší váhy a podpory. Badatel při práci na kritické edici takového díla často narazí na citáty, které jsou sice autorem připisovány například Augustinovi, nezřídka se však jedná o citát zcela jiné osobnosti. Zvláště texty méně prominentních církevních spisovatelů byly často mylně atribuovány významnějším osobnostem. Nebo naopak autor citátu vůbec není indikován. Bývá velkým problémem určit pravého autora a přesné místo, odkud je citát použit.
Zájemce může v úspěchem využít informačních zdrojů Patrologia Latina Database nebo Library of Latin Texts, případně Thesaurus Linguae Graecae, aby podle klíčových slov daného citátu nalezl původní citovaný text.

Přílad uvádí neidentifikovaný citát užitý autorem tzv. Chebského officia. Pomocí databáze Patrologia Latina Database jsme dokázali určit, odkud text pochází: Eusebius Cremonensis, De morte Hieronymi, PL 22, col. 263.

Příklad č. 2:
Která podoba textu je autentická?
2.) Dějiny textové tradice znají mnoho případů, kdy původní text nějakého dávného autora byl pozdějšími přepisovateli - zvláště mnichy v klášterních skriptoriích - všelijak pozmněněn, buď nevědomky díky chybám při opisování nebo i úmyslně, aby text dosáhl větší účinnosti. Typickým příkladem je ukázka textu sv. Cypriána o církevní jednotě, kde původní text byl v pozdější době tak interpolován, aby daleko více zdůraznil úlohu římského biskupa, papeže, pro Církev. Text ve své upravené podobě potom dlouhá staletí sloužil jako argument pro podporu katolického stanoviska ohledně papežského primátu proti jejím odpůrcům, ať už z řad východních pravoslavných církví nebo západních protestantských denominací.
Díky informačním zdrojům můžeme lehce srovnávat různé edice tohoto textu. Patrologia Latina Database předkládá interpolovaný text, protože její předloha, Patrologia Latina J. P. Migneho, vznikala ještě v době, kdy textová kritika nedisponovala ještě potřebným aparátem nutným ke správnému zhodnocení různých dochovaných variant textu. Library of Latin Texts obsahuje již text kritické edice daného díla. Srovnáním obou verzí může zainteresovaný čtenář velmi rychle rozpoznat a zhodnotit vsuvky pozdějších přepisovatelů.

Příklad edice díla sv. Cypriána o církevní jednotě podle PLD a novější edice (Bévenot, 1972) obsažené v Library of Latin Texts.
 

Příklad č. 3:
Jak to vlastně bylo se svatým Václavem?
3.) Badatel se zabývá církevní hymnografií. Narazil v prameni na píseň o svatém Václavu, která popisuje různé významné skutky knížete české země.
a) pomocí databáze Hymnorum thesaurus bohemicus může vyhledat konkordance k nalezené písni v jiných českých kancionálech, což mu umožní přípravu kritické edice textu dané písně zohledněním všech variant, které se v průběhu času vyskytly.
b) může se začít ptát, kde se vzaly v různých slokách ty zvláštní obrazy popisující zbožnost svatého Václava. Pomocí databází Fontes Rerum Regni Bohemiae si může vyhledat historické kroniky a legendy a najít místa, z nichž básník čerpal inspiraci pro svou píseň. Také může pomoci informační zdroj Acta Sanctorum Database, kde je svatému Václavovi a legendám vztahujícím se k jeho životu věnováno dostatek prostoru i s kritickým zhodnocením textů.
c) paralely s biblickými postavami, které jsou v legendách velmi časté, si může badatel ihned vyhledat a zkontrolovat ve zdroji Bible Works. Pokud by se daný latinský text lišil od standardního textu vulgáty, mohl by si další verze textu ověřit v databázi Vetus Latina.
d) Srovnáním legendy o svatém Václavu s jinými podobnými - které uvádí Acta Sanctorum Database nebo Patrologia Latina Database, příp. další zdroje - by mohl badatel dojít k tomu, že mnohé popisované skutky českého knížete jsou literárními topoi, které se v legendách opakují.
e) Latinské hymny o svatých, které mohou mít souvislost s některými obrazy použitými v české písni, si může badatel vyhledat v databázi Poetria Nova a proniknout dále do "techniky" práce českého skladatele písní. Další konkordance může badatel najít v databázi incipitů latinských textů In principio.
f) středověké termíny, reálie a další pojmy si může badatel vždy ověřit v příručkách encyklopedického charakteru jako Lexikon des Mittelalters nebo Pauly Realencyklopädie.
g) Literaturu k dalšímu studiu může badatel najít v bibliografických databázích: International Medieval Bibliography, ...
f) stará vydání svatováclavských legend může badatel najít v databázi Knihopis Digital Database na www.knihopis.cz.

Podle invence badatele se práce na daném tématu může dál a dál rozvíjet s využitím mnoha zdrojů, které Informační centrum Ústavu pro klasická studia svým uživatelům poskytuje za laskavého finančního přispění MŠMT.